KRÁSA... Setkat se s ní, nechat se jí zasáhnout, doknout se jí, oddat se jí , prožít jí v sobě, v těle a pak pro to nacházet slova...
Jděte do přírody, potkejte tam Krásu a zkuste se jí oddat. Co se ve vás děje? Proč se to asi děje? Co s vámi dotyk s Krásou dělá? Proč je potkávat a vnímat Krásu důležité ?... Jak může vznikat poezie?....
Setkání s krásou při toulkách podzimní přírodou v slovech, které prošli prožitky v našich tělech.
Poetická vyjádření nás, stutentek středečních Soma Laboratoří vedených Renou Milgrom, při setkáních s Krásou...
Krása na okamžik zastaví můj dech
a pak exploduje v mé hrudi a rozlévá se
jako světlo a teplo do celého těla.
Cítím se jako na slavnosti,
osvícená, pozvnesená a obdarovaná.
Blanka L.
Vsakuju a vpíjím, vdechuju do sebe zasněženou krajinu.
Prostor ve mně se rozšiřuje
a já se rozpínám a rostu
až vzdechnu a poskočím!
Měním úhel pohledu
a ohromí měkrása
zatají se mi dech a v příštím okamžiku
se mi hrudník zalévá teplem
rozpíná se jiskřičkami
vzdouvá se hlubokým nádechem
a vydechnu hlubokýmuvolněním.
Zastavím se ve sprše zvuků
Kapky zvoní
rozechvívají mé nitro
a stékají
teplem.
Veronika Ch.
Setkání s krásou...
Kapka na větvi, v šedi.
Zrcadlí svět vzhůru nohama.
Zatajuji dech. Né, přiznávám ho
v nejniternějším proudu do každé buňky.
Vzbouzí se cirkulace, vlna klidného pozdvižení,
rozšiřuje mne světu a svět mne.
V mlhavém tichu...
Lenka S.
Vznáším se
Plynu
Létám
Přibližuji se dobru
Ztrácím se
Nepřestávám toužit
Hanka P.
Neustále (skrytý akrostych o kráse)
Za oKnem se děje.
Neustále,bez nároku na pozoRnost
kohokoli.
Jen tak, z čiré lÁsky a radosti
Stvořitele...
Neustále - od dob Adamových.
Štěpánka S.
Červená v podzimním lese - jdete do listopadového lesa a všímejte si všeho co je červené....
Vidím ťa tak často, ako sami nezdalo...
Malé zbytky odchádzajúceho slnka,
čo signalizujú svoju prítomnosť.
Nápadně nenápadná v šedohnedi.
Si v mojej pozornosti, skor než to viem.
Si v hnedavom listí, si v rezajících houbách...
Si v troskách starého stromu čerešne,
ako otisk v mojom poznaní až ju zahliadnem.
Si na kôre stromu, neviditelná pred tým.
Dožívanie, ožívanie? ....V temnejúcom.
Krehkosť v monolitosti.
Lenka S.
Ten pravý odstín modré mezi mraky,
pro něj stojí zato stoupnout si na špičky,
prodloužit páteř,
napřímit ukazováček,
zvednout paži.
A toužit.
Napětí od palce na noze až po koneček prstu.
Tam a tady.
Dotek?
Jen oči dívají se až tam.
A tady?
Touha.
Tady je napětí a uvolnění.
A modrá je modrá.
Helena D.
